Turecko

Turecko je země rozprostírající se na dvou kontinentech. Jeho asijská část, která tvoří většinu území, leží na poloostrově Malá Asie. Evropská část, oddělená od asijské části Marmarským mořem a průlivy Bospor a Dardanely, se nachází na jihovýchodě Balkánského poloostrova. Země je převážně hornatá. Nejvyšší hora Ararat, na kterou podle biblického příběhu přistála Noemova archa, leží na východě Turecka, až u hranic s Arménií a Íránem. Pobřeží, které je omýváno Černým, Egejským a Středozemním mořem, je však nížinaté. Turecko sdílí své hranice vedle Arménie a Íránu ještě s Gruzií, Ázerbájdžánem, Irákem, Sýrií, Řeckem a Bulharskem.

Dějiny Turecka sahají až do mladší doby kamenné, kdy na území vznikala nejstarší obydlí. Ve starověku Anatolii (historický název pro poloostrov Malá Asie) osídlili na několik století Chetité, kteří byli věhlasnými válečníky. Přesto však neodolali nájezdům ,,mořských národů“, což byli pravděpodobně Achájci, nositelé mykénské kultury. Po rozpadu Chetitské říše se na území dnešního Turecka vystřídalo několik státu, mezi které patřily Frýgie, Lýdie, Kárie, či Lýkie. Ve 12. století př. n. l. začali od západního pobřeží Anatolii osídlovat Řekové a s expandováním svého území pokračovali až do 8. století př. n. l., kdy bylo pod jejich nadvládou i severní a jižní pobřeží Anatolie. Jejich dalšímu kolonizování však zabránily války s Peršany, kteří řecké území nakonec dobyli. V 1. století př. n. l. patřila Anatolie Římanům, jejichž říše se ale roku 395 rozpadla a celé turecké území tak připadlo Byzantské říši. Ve 13. století byla na severozápadě Osmanem I. založena Osmanská říše, která postupně až do 17. století expandovala. Její území sahalo od Malé Asie, přes oblasti Černomoří, Balkánu, severní Afriky, až po Blízký a Střední Východ. Jejich nadvláda nad územím dnešního Turecka vyvrcholila v polovině 15. století, kdy dobyli Konstantinopol (dnešní Istanbul), a to znamenalo následný pád Byzantské říše. V 17. století začala Osmanská říše postupně přicházet o svá území, přičemž nejznatelněji k tomu docházelo po 1. světové válce. Definitivně zanikla roku 1923, kdy Mustafa Kemal Atatürk vyhnal ze země sultána Mehmeda VI., posledního vládce Osmanské říše, a založil Tureckou republiku. S nástupem Atatürka k moci přišlo do Turecka mnoho změn, a to především orientovaných k evropské kultuře. Mezi ně patřily například: přesunutí hlavního města z Istanbulu do Ankary, reforma turečtiny (zavedení latinky místo arabského písma), změna počítání času (nově od půlnoci k půlnoci, předtím od východu slunce do západu slunce), vylepšení práv žen, oslabení vlivu islámu, který byl až do počátku Atatürkovy vlády zcela zásadní ve všech oblastech života v Turecku; nebo zavedení povinné školní docházky. Mustafa Kemal Atatürk je Turky považován za Otce Turků, což můžeme vidět například na bankovkách Tureckých lir. Mustafa Kemal Atatürk je totiž vyobrazen na všech! I přes mnoho problémů, jako vyhnání Arménců z Turecka či neshody mezi Turky a Kurdy, které přetrvávají dodnes, je Turecko silnou demokratickou zemí.