Maurícius

Historie

Historici se dodnes neshodli, kdo tento zapomenutý ostrov objevil. Nejčastěji se uvádí portugalský mořeplavec Diego Rodrigues, který roku 1528 připlul k ostrovu. Jisté však je, že Arabové o něm věděli již od desátého století, protože už tehdy byl součástí jejich navigačních map. Během následujících století se ostrov stal zastávkou mnoha anglických, francouzských a holandských posádek na cestě do Indie. Ty si zde však opatřovali pouze potraviny na další cestu, převážně ovoce a také maso z želv obrovských, kterými byl ostrov proslulý. Ty však byly vyhubeny na konci 18. století, kdy byl ostrov dočasně okupován Francií, ale na ostrově nežili žádní stálí obyvatelé. Až v roce 1807 převzali vládu nad ostrovem Britové, to na Rodriguesu žilo 22 kolonistů a 82 francouzsky hovořících otroků. S postupným růstem populace se ostrov rozvíjel pouze v oblasti farmaření a stal se sýpkou Mauritia. Světové války neměly na život na ostrově téměř žádný vliv. Teprve v roce 1930 byla zprovozněna první silnice, ale první automobil se objevil až roku 1954. První nemocnice byla otevřena na konci roku 1955.

Nejprve byl Rodrigues spojen s Mauritiem pouze prostřednictvím lodě MV Mauritius, která jednou měsíčně přepravovala osoby a zboží. V přístavu byla vždy nadšeně vítána davy lidí, kteří se ještě na konci 80. let nejvíce těšili na noviny a časopisy. V roce 1991 byla ve značně nostalgické atmosféře vyřazena a dnes spojení zajišťuje 2× měsíčně loď nová, Mauritius Pride. Provoz na letecké lince zahájil malý Piper v 70. letech. Nyní lety provozuje Air Mauritius letounem ATR 42.

Když v roce 1968 získal Mauritius nezávislost, Rodrigues se stal volebním obvodem, který je v mauritijské vládě zastoupen ministrem pro záležitosti ostrova a je spravován určeným sekretářem.

Klima a aktuální počasí

Vzhledem k poloze na jižní polokouli trvá letní období od října do dubna a období mírné zimy od května do září. Klima je všeobecně sušší a teplejší než na Mauritiu a podléhá pravidelným větrům vanoucím od jihovýchodu, které sebou čas od času přinesou cyklón. Minimální srážky, způsobující různě dlouhá období sucha, jsou hlavní příčinou překážek rozvoje místního zemědělství. Na ostrově se nachází mnoho suchých koryt, která se za deště naplní vodou a poskytují návštěvníkům pohled na nádherné vodopády.

• Aktuální počasí na Rodriguesu najdete zde

Populace

Na ostrově žije okolo 40.000 obyvatel, naprostá většina z nich jsou kreolové (98%) s katolickým vyznáním, ale najdou se zde i muslimové nebo věřící hindu. Všichni však mají jedno společné – neobyčejně silný charakter a velkou dávku přátelskosti, kterou dávají neustále najevo. Oproti Mauritiu jsou zdejší kreolové spíše afrického než indického původu. Obyvatelé ostrova Rodrigues mají rádi hodně životního prostoru, a proto zde nenajdete domy, které by byly namačkané jeden na druhý.

Ekonomika

Hlavní ekonomickou aktivitou je zemědělství, které se potýká s velkými problémy, jejichž příčinou je obrovské sucho a také půdní eroze. Následuje chov zemědělských zvířat, převážně dobytka, ovcí a drůbeže, které se vyvážejí na Mauritius a příjmy z tohoto exportu tvoří značnou část rozpočtu ostrova. Velké očekávání se v současnosti klade na rozvoj turistiky, která by mohla být řešením značné nezaměstnanosti. Zároveň je však třeba zachovat nezměněné životní prostředí, které je hlavní devizou ostrova.

Folklór

Místní obyvatelé si velmi potrpí na svou tradiční kulturu, která je vzhledem k částečné izolaci ostrova stále zachovaná ve své původní podobě a přesně odráží historii ostrova. Autenticita folklóru je zajištěna tím, že je stále pravidelnou součástí každodenního života obyvatel a tudíž není třeba ho nějakým umělým způsobem oživovat. A to je hlavní důvod, proč je charakter tohoto místa tak zvláštní a speciální – ostrov je žijící studnicí kreolské kultury. Pravdou je, že kontakt s venkovním světem se začíná projevovat i zde. Evropané obohatili oblíbené ostrovní tance o polku či waltz, seznámili ostrovany s houslemi a kytarou a později také s akordionem. Každou sobotu večer se zde pořádají typické Rodrigueské bály, kterým dominují Sega tance, oslavující zdejší život a také písně, jejichž původní melodie pocházejí z 18. století. Vzniká tak nenapodobitelná atmosféra, kterou zažijete jen na Rodriguesu.

Kuchyně

Tajemství ostrovní kuchyně, která je považována za jednu z nejlepších v Indickém oceánu, je ve zcela čerstvých produktech, které jsou připravovány postupy dědícími se z generace na generaci. Rodrigues je místem, kam by měl zavítat každý gurmán a milovník dobrého jídla. Kreolská kuchyně totiž nabízí mnoho specialit, které přímo lákají k ochutnání. Povinná je delikátní polévka z drobných korýšů ochucená koriandrem, salát „cono-cono“, který je údajně afrodiziakem, chobotnicové kari, uzená šunka a především chilli papričky nakládané s malými zelenými citrónky, což je téměř neodolatelná kombinace. Jako desert si můžete dát papayu, kokosové koláče s čerstvě nastrouhaným kokosem nebo ochucené skořicí a Vaší pozornosti by rovněž neměl uniknout moučník připravovaný ze sladkých brambor.

Slavnosti

Rodrigues žije svým vlastním životem a každý den je jeho oslavou. Čas zde plyne poklidným tempem, které je pravidelně několikrát do roka přerušené místními slavnostmi. Nejdůležitější z nich je „Bonne Année“ neboli oslava nového roku, kdy se připravují speciální mísy jídel z těch nejdelikátnějších pochutin a pořádají se hostiny s pečenými selaty. Veselí trvá celý týden a je završeno pijáckou soutěží „Lé Roi boire“. Významným svátkem je také 1. březen, což je zahajující den nové rybářské sezony a je třeba ho odpovídajícím způsobem oslavit. Každou sobotu ráno se v hlavním městě Port-Mathurin konají trhy, které lákají svou neuvěřitelnou směsicí barev, chutí a vůní a jsou také společenským důvodem pro shromažďování místních obyvatel. Večery jsou potom ve znamení tance, který je pro ostrovany stejně přirozeným jako chůze a také zpěváckých soutěží, které se odehrávají v atmosféře hojně rozlévaného místního piva a rumu. Velkým zážitkem jsou tradiční svatby, které si zachovávají svůj neodolatelný styl. Připravují se mnoho týdnů dopředu a jsou typické slavnostním průvodem v barevných historických kostýmech, který je veden harmonikářem s místní kapelou. Oslavy mohou trvat několik dnů, ale svatební den je neměnným rituálem – předávají se dary, zpívají se milostné písně, pořádá se ohňostroj a také přepychový banket.